Pravdivý příběh tajného agenta, který infiltroval nejnebezpečnější americký motorkářský gang Mongols MC

Ukázka:
Kdesi u Visalie, Kalifornie
„Jasně, Billy, jak dlouho jsi kurva byl na tý akademii?“
Red Dog natlačil svůj rudý, větrem ošlehaný obličej tři palce od mého. Díky cranku dlouho nespal, z jeho dechu byl cítit Budweiser. Slova, která vyplivl, pálila víc než polední slunce jižní Kalifornie. Naklonil hlavu na stranu a posunul se blíž: „Ptal jsem se tě kurva na něco, Billy!“
Red Dog, národní ceremoniář Mongolů, měřil osm stop, měl dlouhé tuhé vlasy a rezavá řídítka pod nosem spadající až pod bradu. Z propíchnutého čela mu kolem levého oka hrozivě visel stříbrný řetěz. Svalnaté paže mu pokrývala změť vězeňských tetování a jeho pravá ruka svírala nabitý 9 mm poloautomat Glock. Za ním šest dalších Mongolů – Evel, Sídžej, Domingo, Diablo, Bobby Loco a Lucifer – všichni v různých stádiích opilosti a metamfetaminové sjetosti zasouvali zásobníky do svých Glocků a Berett. Nejeden měl své mongolské barvy ozdobené nášivkou s lebkou a zkříženými hnáty, která hrdě oznamovala světu, že zabili pro klub.
Na konci dlouhé blátivé cesty v opuštěném pomerančovém háji 180 mil severně od Los Angeles se rychle změnilo v nejhorší noční můru to, co začalo jako typický jižně kalifornský den, kdy zlaté slunce rozpaluje černý asfalt silnice.
.......
Teď, se sbírkou nových poloautomatických pistolí a za cvakání zásobníků, atmosféra v pomerančovém háji náhle potemněla a zhoustla. Jeden z Mongolů nabíjel svůj „zametač ulic“ – velkokapacitní bubínkovou poloautomatickou brokovnici ráže 12, podobnou starému samopalu Thompson z dob prohibice. Zametač ulic, úžasná útočná zbraň milovaná drogovými dealery a nejtvrdšími gangstery, je dnes zakázán na federální úrovni. Věděl jsem, že ta brokovnice je nepoužitelná na střílení do terče; je to stejně jako Thompson čistě zabijácká zbraň.
Náhle, bez varování, na mě Red Dog zase vyjel, hlavu nakloněnou na jednu stranu šíleně řval – obviňoval mě, že jsem tajný policajt. „Jak dlouho jsi byl na tý akademii, Billy?“
„O čem to mluvíš, Red Dogu?“
„Však ty víš, o čem mluvím! Komu jsi kurva řekl, že sem přijdeš? Komu jsi kurva řekl, že budeš dnes s Mongoly? Komu, Billy?“
„Neřekl jsem nic nikomu. No tak, proč to děláš? Neřekl jsem nikomu, že jedu do Visalie.“
Zapíchl se svýma břidlicově modrýma očima do mých a za mučivého ticha na mě zíral patnáct vteřin: „Takže tvrdíš, že když teď vypálím kulku do tý tvý zasraný hlavy, nebude nikdo vědět, kde začít hledat? Je to tak, Billy?“
„Jo, myslím, že jo.“
Ukázal mi přes prašné opuštěné pole pokryté odpadky, abych šel postavit pár plechovek jako terče. Když jsem se otočil zády k Red Dogovi a ostatním ozbrojeným Mongolům, napadla mě mrazivá myšlenka: po bojích ve Vietnamu, po dvaceti pěti letech služby, tohle měl být způsob, jak to vše skončí – zemřu za krásného jihokalifornského dne kulkou vystřelenou Mongolem uprostřed Bohem opuštěného pomerančového háje někde u Visalie.

149 x 210 mm, 280 stran